QI tým v oblacích
12. 11. 2015 · Aktuality
Naši kolegové Honza, Ríša a Tomáš odvádí stoprocentní výkon jak při zdokonalování informačního systému QI, tak ve svém volném čase. V posledních říjnových dnech vzlétli k oblakům, účastnili se totiž čtyřdenního paraglidingového kurzu. Jaký pocit lze zažít v 600metrové výšce s křídlem nad hlavou, zjistíte prostřednictvím Tomášova deníku:
Den I. Slovinský Lijak je vzdálený vzdušnou čarou asi 20 kilometrů od moře, leží kousek za italskými hranicemi. Díky své poloze nabízí jedinečné možnosti k celoročnímu létání. Proto nás neodradila ani chladná rána, která jsou pro tuto lokalitu typická (teploty se pohybovaly kolem bodu mrazu), a společně s kamarády Ríšou a Honzou jsme se podruhé zúčastnili kurzu výškových letů na paragliderech. První den jsme prožili v tréninkovém duchu – podstupovali jsme lety zpestřené různými povinnými figurami, například zborcení padáku nad hlavou, které jsou součástí podmínek pro získání pilotního průkazu.
Den II. Počasí nám nepřeje, proto jsme se přemístili do 150 km vzdáleného místa s názvem Pieve d’Alpago v Itálii. Oblast je výjimečná svou polohou, ale již není určena úplným začátečníkům. Startovali jsme téměř z vrcholu hřebene. Užil jsem si nádherný let nad jednou z vesniček. Kolem mě se zvedaly hory a na hladině jezera se blyštilo zapadající slunce.
Ředitel oddělení podpory Tomáš Smutný a Honza Hofman z oddělení podpory na paraglidingovém kurzu
Den III. Tento den byl zlomový v mém vztahu k paraglidu. Zafungovala totiž termika, tedy stoupavé vzdušné proudy jdoucí po svazích kopců. Představte si, že se rozběhnete ze stráně asi 600 výškových metrů nad úrovní krajiny… a pak to přijde. Vletíte do stoupavého proudu. Hodí to s vámi ze strany na stranu a začnete se prudce točit v 360°, abyste jinak neviditelný proud využili. Snažíte se kopírovat terén. Nohy máte kolikrát jen pár metrů nad stromy a nechybí okamžiky, kdy se dotknete nejhornějších větviček. Najednou se před vámi otevře široký výhled na druhou stranu hor s pestrobarevnou paletou podzimního lesa, umocněný zasněženými vrcholy Alp na horizontu. Postupem času opadá strach a začínáte si více všímat všech krás. Snažíte se udržet ve vzduchu co nejdéle, učíte se. Vymýšlíte, kam se zaletět podívat, odhadujete, zda vám stačí výška. Po 3 hodinách a 20 minutách od startu přistávám na zemi úplně zmrzlý, ale v obrovské euforii nezapomenutelného zážitku.
Richard Ondra z vývojového týmu QI
Den IV. Další den termika bohužel nefungovala a standardní slety z kopce nám už přišly ve srovnání s předešlým dnem jako nuda.
Horám zdar Tom